Problém
Obce dnes mají slabou finanční motivaci podporovat novou výstavbu na svém území, protože jim přináší hlavně náklady na novou infrastrukturu a zátěž pro stávající obyvatele, ale žádné rychlé příjmy, kterými by bylo možné tyto výdaje pokrýt. To vede některá zastupitelstva dokonce k omezování další výstavby v obci. Výsledek? Méně bytů, vyšší ceny, mladí lidé se stěhují pryč.

Řešení
Prosadíme, aby obce automaticky získaly podíl z DPH z každé nové rezidenční výstavby na svém území ve výši 8 000 Kč za metr čtvereční užitné plochy. Tedy 560 tisíc Kč za 70metrový byt. Tyto peníze budou účelově vázané — půjdou výhradně na školy, školky, dopravu a sítě, které nová výstavba potřebuje. Jednoduchý princip: kdo umožní stavět, získá další zdroj na zásadní infrastrukturu nebo další obecní bytovou výstavbu a rekonstrukce.

Inspirace
Kanadský Housing Accelerator Fund, kde federální vláda finančně odměňuje obce přímo za deregulaci a zrychlení povolování. Stejný princip chceme zavést v ČR. Zapojení developerů nad rámec této státní motivace budou samozřejmě i nadále možné.

Problém
Ve větších městech musí žádost o stavební povolení obsahovat spoustu vyjádření a stanovisek, která prodlužují dobu příprav. U velkých záměrů je často třeba i změna územního plánu. Je to ochrana veřejných zájmů, kterou nesmíme opomíjet, ale jde dělat i lépe.

Řešení
Navrhujeme nový územně plánovací dokument pro zrychlenou výstavbu. Tento plán se může vytvořit při tvorbě územního plánu nebo samostatně a automaticky bude propsán do územního plánu. (Schvaluje ho stejné zastupitelstvo jako územní plán, takže principy budou dodrženy a veřejná diskuze umožněna.) V tomto území město připraví dopravní řešení, zajistí vyjádření k sítím, památkové péči i ochraně životního prostředí. Investor, který do území vstoupí, pak bude mít jen zcela základní povinnosti v rámci stavebního povolení, velká část papírování bude přichystána předem. Náklady na přípravu ponese město a investoři se na nich budou zpětně podílet podle velikosti plochy, kterou zastaví.

Problém
Česká města rostou špatným směrem — do šířky, ne do výšky. V okolí metra, vlakových nádraží a tramvajových uzlů stojí rodinné domy s jednou rodinou na pozemku, kde by mohlo bydlet 6–8 rodin. Přitom infrastruktura — metro, kanalizace, školy, obchody — tam už dávno existuje a čeká na využití. Místo toho vznikají předražené satelity na konci světa, kam musí lidé každý den dojíždět autem. Města se rozlévají do krajiny, infrastruktura nových čtvrtí stojí obrovské peníze a centra zůstávají nedostupná. V Praze a krajských městech přitom leží v docházkové vzdálenosti od metra a hlavních dopravních uzlů tisíce nevyužitých nebo podvyužitých pozemků — a současná pravidla jejich zástavbu prakticky znemožňují.

Řešení
Zavedeme princip 15minutového města. Hustší zástavbu budeme cíleně soustřeďovat do okruhu do 15 minut chůze od zastávek vlaku, tramvaje, autobusového nádraží, metra a zastávek kapacitních autobusových linek. Obce budou mít ze zákona povinnost upravit své územní regulace (územní plán, územní studie, regulační plány) tak, aby v okruhu do 15 minut chůze od klíčových zastávek veřejné dopravy umožňovaly bytovou výstavbu o minimální hustotě 200 obyvatel na hektar v Praze, 150 obyvatel na hektar v krajských městech a 100 obyvatel na hektar v malých městech. Stát poskytne metodiky a stanoví obecné parametry i zvláštní pravidla například pro památkové zóny.

Inspirace
Hustá zástavba podél celé sítě metra, jakou můžeme vidět v Kodani nebo Vídni, je učebnicovým evropským příkladem.

Problém
Soukromí developeři logicky staví tam, kde je to výhodné pro ně — ne tam, kde to město a jeho obyvatelé skutečně potřebují. Náklady na pozemek přitom tvoří 20–30 % celkové ceny bytu a jsou jednou z hlavních příčin zdražování bydlení v posledních letech. V České republice bude vždy potřebná podpora bydlení pro lidi s průměrnými a podprůměrnými příjmy. Dnes čelíme situaci, kdy i pracující lidé s běžnými příjmy často na důstojné bydlení nemají šanci dosáhnout.

Řešení
Obec přestane být jen pasivním regulátorem a stane se aktivním hráčem na trhu. Bude aktivně vykupovat a připravovat pozemky k výstavbě. Zasíťuje je a buď rovnou postaví obecní nájemní byty, nebo pozemky prodá developerům či bytovým družstvům. Při prodeji stanoví jasnou podmínkou maximální možné výše nájmu za m² nebo s dalšími podmínkami typu převedení části bytů obci na dostupné nájemní bydlení a vybudování infrastruktury. Cílem je předvídatelný rozvoj obce. Využijeme tzv. PPP modely, kdy soukromý developer část bytů předá obci za zvýhodněných podmínek. Budeme dávat finanční podporu obcím skrze výhodné úvěry, obnovíme úvěrové a dotační programy na již přichystané projekty bytové výstavby, které Babišova vláda zastavila. Cílem je snížit podíl pozemku na ceně bytu z dnešních 20–30 % na 10–15 %.

Inspirace
Helsinki vlastní 70 % půdy ve městě, Vídeň 60 % a výsledkem jsou ekonomicky smíšené čtvrti bez ghett, kde vedle sebe bydlí různé příjmové skupiny.

Problém
V Česku se každý bytový dům projektuje prakticky od nuly. Přitom zpravidla nejde o unikátní umělecké dílo. Projektová dokumentace tvoří nezanedbatelnou část celkových nákladů stavby, a to ještě nepočítáme čas vynaložený na její přípravu. Výsledkem jsou drahé a pomalé projekty, které odrazují menší investory i obce.

Řešení
Podporujeme využití dřevostaveb. Vytvoříme státní knihovnu typových projektů pro obecní projekty – jednou schválené, opakovaně použitelné. Tyto návrhy bytových domů nepotřebují individuální stavebně-technické posouzení (po vzoru Japonska a Finska) ale pouze zasazení do lokálních podmínek. Podpoříme prefabrikovanou a modulární výstavbu domů včetně dřevostaveb jasnou certifikační cestou, ať usnadníme cestu na trh inovativním řešením.

Inspirace
V Kodani tvoří modulární výstavba přes 30 % nových bytů.

Problém
Každý nový bytový dům v Česku musí mít v současnosti ze zákona určitý počet parkovacích míst. A to bez ohledu na to, zda stojí u metra, u vlaku nebo v centru města, kde auto mnohdy lidé nepotřebují. Jedno podzemní parkovací místo přitom stojí až 1 000 000 Kč — a tuto cenu developer automaticky přenáší do ceny každého bytu v domě. Platí ji tedy i ti, kteří auto nevlastní a parkovací místo nikdy nevyužijí. Povinná parkovací minima jsou přežitkem z doby, kdy se města plánovala výhradně pro auta. Dnes tento zákon brzdí výstavbu, zdražuje bydlení a zabírá místo, kde by mohly stát další byty. Uvolnění parkovacích norem samozřejmě neznamená, že parkoviště zmizí. Znamená to, že o jejich počtu rozhodne trh a skutečná poptávka.

Řešení
Zrušíme nebo výrazně omezíme povinná parkovací minima:

• v docházkové vzdálenosti od metra, vlakových stanic a hlavních dopravních uzlů
• v oblastech, které město určí jako prioritní pro dostupné bydlení

Developer bude moci parkoviště postavit dobrovolně podle skutečné poptávky — ale nebude k tomu nucen zákonem ani vyhláškou.

Inspirace
Austin ve státě Texas zrušil jako první velké americké město parkovací minima, což vedlo k reálnému poklesu nájmů až o 25 %. V Aucklandu na Novém Zélandu bylo zrušení parkovacích minim součástí reformy, která vedla k nárůstu stavebních povolení o více než 
40 % během dvou let.

Problém
V českých městech stojí tisíce prázdných bytů. Jejich majitelé mnohdy spekulují a čekají, až ceny vzrostou. Byty ale mají být především domovy, a mají v nich lidé dlouhodobě bydlet. Stejně tak leží ladem prázdné domy, které by mohly ožít a stavební pozemky, u nichž developeři čekají, až se jim víc vyplatí stavět. Využívání bytů jako hotelových pokojů vede k tomu, že je méně bytů k pronájmu, a také snižuje kvalitu života lidem, kteří vedle „Airbnb bytů“ bydlí.

Přitom obec musí platit a udržovat infrastrukturu — silnice, kanalizaci, osvětlení, školy — bez ohledu na to, jestli v okolních domech někdo bydlí. Prázdný byt, dům nebo nevyužitý pozemek zároveň vytlačuje výstavbu dále do polí, místo toho, aby v místě žili lidé, kteří nakupují v místních obchodech, posílají děti do škol a zapojují se do života města. Zvyšují se tak významně soukromé i veřejné výdaje na dopravu.
Česká daň z nemovitosti je přitom tak nízká (asi 0,1 % hodnoty), že majitele vůbec netlačí, aby byt pronajali, prodali nebo na pozemku začali stavět. Spekulace se prostě v současnosti vyplácí — a město na to doplácí.

Řešení
Princip 1: Rezidenční nemovitosti by pro účely zdanění měly být rozděleny do 4 kategorií - obývané majiteli, dlouhodobě pronajímané, dlouhodobě prázdné a ruské majetky. Byty a domy, ve kterých bydlí jejich majitel nebo osoba blízká, by měly být zdaněny nejnižší daní, tedy v podstatě obdobnou aktuální výši daně z nemovitosti. Relativně nízkou daní by měly být zdaněny také domy a byty, které majitel dlouhodobě pronajímá — tedy tam, kde někdo skutečně bydlí za tržní nájem. Pronájem je součástí řešení bytové krize, ne jejím problémem.

Penalizujeme pouze spekulaci a nečinnost — ne ty, kdo svůj byt nebo dům smysluplně využívají. Vyšší sazba daně by se proto měla vztahovat na nemovitosti, které jsou dlouhodobě prázdné, tedy nejsou využívány k bydlení. Pochopitelně s výjimkami na životní situace, kdy je byt či dům dočasně prázdný kvůli rekonstrukci, dědickým řízením nebo z vážných zdravotních důvodů. Chaty, chalupy a objekty, kde nelze mít trvalé bydliště, se mezi tyto "prázdné nemovitosti" nepočítají. Do této kategorie vyššího zdanění ale naopak spadají i nemovitosti, které slouží na ubytovávání turistů namísto bydlení. Speciální sazba daně by měla platit pro ruské rezidenty, kteří by měli mít 68násobnou daň z nemovitosti. Obce dostanou mnohem víc volnosti stanovit daň — podobně jako v Chorvatsku nebo Velké Británii. Každá obec si bude moci upravit, o kolik zvýší daň pro prázdné nemovitosti k bydlení. Výnosy zůstanou obci a půjdou na dostupné bydlení.
Princip 2: Města a obce též budou mít silnější pravomoc více zdanit konkrétní stavební pozemky, které dlouhodobě leží ladem. Pokud je pozemek v územním plánu určen ke stavbě a nic se na něm několik let neděje, daň budou moci navýšit obdobně jako u prázdných bytů.

Princip 3: Chceme regulovat ubytovávání turistů v bytech. Je potřeba přimět platformy, které ubytovávání zprostředkovávají, aby městům poskytovaly data o tom, které byty slouží jako hotelové pokoje a nikoliv k bydlení. Budeme proto pokračovat ve snaze zvýšit možnosti obcí zajistit, aby byty sloužily opravdu k bydlení.

Problém
Náklady na bydlení nejsou jen cena bytu — jsou to i měsíční účty za energie. Vláda fakticky vytunelovala program Nová zelená úsporám přesunem peněz z Modernizačního fondu. A přímé dotace nahradila bezúročnými úvěry. Domácnosti přišly o dostupnou podporu zateplení, fotovoltaiky i tepelných čerpadel — tedy přesně těch investic, které domácnostem dlouhodobě snižují účty a nám všem závislost na dovozu plynu.


Řešení
Obnovíme stabilní a předvídatelnou podporu zateplení a fotovoltaiky. Prosadíme nulové DPH na investice do energetické soběstačnosti domácností — zateplení, solární panely, tepelná čerpadla. Je to nejrychlejší a nejlevnější způsob, jak nakopnout investice bez nároku na státní rozpočet. Zavedeme chytré tarify motivující ke spotřebě v době, kdy to síť potřebuje. A podpoříme také komunitní energetiku, aby si lidé mohli energii sdílet, vyrábět a spravovat společně. Zrušíme nesmyslná omezení možností čerpat dotace pouze na objekty, kde se dosud bydlelo. Dotace mají platit i na stavby v centrech obcí, které jsou momentálně neobyvatelné, ale jejich rekonstrukcí by se vytvořilo nové bydlení.

Problém
Piráti ve vládě v letech 2022-2024 přichystali Zákon o podpoře v bydlení. Jde o odzkoušené a systémové řešení, které vychází z praxe a je schopné pomoci lidem v bytové nouzi, i těm, kteří se do ní mohou snadno dostat. Zákon přinášel pomoc pro více než milion obyvatel ohrožených bytovou nouzí, včetně 160 tisíc lidí, kteří už dnes žijí bez jistoty domova. Piráti stojí za původní verzí zákona, která znamenala reálnou pomoc lidem a ekonomicky smysluplnou investici.

Řešení
Chceme, aby se česká bytová politika opírala o principy férovosti, dostupnosti a efektivity – aby na bydlení dosáhli i ti, kteří poctivě pracují, ale jejich příjem nestačí na komerční nájmy. Součástí zákona je následující.

• Vznik kontaktních míst pro bydlení – dostupné poradny pro občany v každém regionu. Ty by nabízely: odborné poradenství v oblasti bydlení, finanční rady, informace o dávkách a možnostech podpory, zprostředkování obecních bytů i bytů od soukromých majitelů.
• Garance pro majitele bytů, které by odstranily obavy ze spolupráce se státem – pokud by nájemník způsobil škodu, oprava by se hradila z garančního fondu.
• Asistenci v bydlení - služba, která pomáhá přímo domácnostem, které ztratily návyky běžného bydlení nebo potřebují pomoct se zabydlením a nastavením chodu domácnosti v novém místě.
• Rychlou návratnost veřejné investice – návrhy ukazovaly, že systém by se ekonomicky vrátil už do 5 let díky nižším nákladům na náhradní ubytování, dávky a řešení bezdomovectví.

Problém
Chybí záchranná síť bydlení pro lidi s hendikepem, osamělé seniory, děti opouštějící dětské domovy a další zranitelné skupiny včetně krizových bytů pro rodiče s dětmi se zkušeností s domácím násilím.

Řešení
Obecní byty je vhodné rovnou připravovat v bezbariérových standardech právě kvůli speciálním potřebám. A to jak při rekonstrukcích, tak i u novostaveb, kdy jsou navíc finanční vícenáklady mnohem nižší. Výstavba komunitního bydlení, rozšiřování kapacit chráněného bydlení a obcemi spravovaných ubytoven je nezbytné z důvodu, aby v každé větší obci bylo řešení pro lidi, kteří by jinak skončili na ulici nebo na velice pochybných soukromých ubytovnách.