Co jsme v bydlení udělali

Index stavební produkce v ČR vzrostl meziročně o 9,3 %, což z nás dělá druhou nejrychleji rostoucí zemi v celé Evropské unii. Rychleji rostlo pouze Slovinsko. V zemích jako Německo (-2,2 %) nebo Rakousko (-3,2 %), kde se žádná “kontroverzní“ digitalizace nekonala, se stavebnictví propadlo do mínusu. Polsko skončilo na nule.

Ačkoliv byla digitalizace Ivana Bartoše terčem ostrých útoků, pohled na evropskou mapu stavebnictví nabízí jiný příběh. Zatímco naši sousedé bojují s krizí a poklesem zakázek, české stavebnictví pod novým systémem digitálního úřadování nabralo rekordní obrátky.
Čísla jasně potvrzují, že procesy se nezastavily.

Volební slib Pirátů z roku 2025 zajistit 200 000 nových domovů myslíme vážně. Proto jsme navrhli zavést oblasti zrychlené výstavby, aby bylo možné výstavbu bytů v Česku urychlit zhruba o 50 000 bytů během volebního období. Chceme, aby stát aktivně vytipovával území vhodná pro rychlou výstavbu dostupného bydlení, místo toho, aby jen pasivně čekal na to, co navrhne developer. Nabízí se místa jako brownfieldy a další vymezené plochy v územním plánu.

1. Umožnit stavět blokové čtvrti s bydlením a vybaveností ve veřejném zájmu, přednostně na brownfieldech, na zahálejících plochách uvnitř měst, i zcela nové čtvrti v místech, kde již stojí železnice.

2. Zrychlit plánování a výstavbu těchto čtvrtí odstraněním byrokratických překážek a stanovením lhůt úřadům

3. Motivovat obce i majitele pozemků, aby se jim vyplatilo stavět co nejrychleji.

Oblasti zrychlené výstavby mají fungovat na bázi osekání bežných procesů územního plánování, které umožní stavět městské čtvrti, případně nová města na brownfieldech, málo využívaných či nesourodých územích uvnitř měst či na zelené louce, s moderní vyšší a ekologickou zástavbou v místech, kde je nedostatek bydlení nebo na dopravně dostupných uzlech (např. linky S kolem Prahy či u stanic vysokorychlostních tratí).

Nejde však jenom o bydlení, ale také o obchody a jiné provozovny (např. v parteru) a také vysokoškolské kampusy, technologické parky a podobnou zástavbu, aby nové čtvrti nebyly „městy duchů“, ale měly svá místní centra. V souladu s koncepcí měst krátkých vzdáleností
je žádoucí, aby část lidí chodila do práce v místě bydliště pěšky a lokální centrum mělo rozvojovou funkci, která může být zajímavá i pro širší okolí sídelní struktury (např. nový vědecký park, nový inovační kampus, technologický park, sídla velkých zaměstnavatelů).

Klíčová je dopravní dostupnost - oblasti zrychlené výstavby mají podpořit výstavbu blízko kapacitních zastávek veřejné dopravy.

Zákon, který jsme předložili, byl přichystán tak, aby dokázal pomoci nejen aktuálním 160 tisícům lidí v bytové nouzi, ale i více než milionu obyvatel, kteří jsou jí ohroženi.

Nabízel vytvoření Kontaktního místa pro bydlení, které by nabídlo poradenství v oblasti bydlení, včetně finančních rad, informací o dávkách apod. Toto pracoviště by zároveň dokázalo zprostředkovat nabídku obecních bytů a bytů, které by se nově mohly dostat na trh díky garancím pro majitele. Garance pro majitele by měla zajistit, že pokud bude byt poškozen nezodpovědnými nájemníky, bude opraven za peníze, které by k tomu stát poskytl.

Ačkoliv vstupní náklady na provozování Kontaktních míst pro bydlení, garancí a oprav obecního bytového fondu nejsou malé, z výpočtů vyplývá, že návratnost by byla do 5 let!

A co udělala tato vláda?

V upravené verzi, kterou změnila současná koalice, se cílová skupina občanů snížila na odhadem cca 10 tisíc lidí z celé republiky. Samoživitelky s minimálním platem jsou pro tento zákon moc bohaté a lidé bez zaměstnání příliš chudí. Zákon tedy zůstává, ale efekt nebude mít skoro žádný. Kontaktní místa pro bydlení jsou přesunuta na již tak zahlcené Úřady práce.

Zákon v podobě chystané vládou Andreje Babiše nepomůže téměř nikomu. Původně měl pomoci přinejmenším desítkám tisíc lidí ročně, byť i jen poradenstvím.

Pod pirátským vedením Praha přestala rozprodávat své pozemky. Místo toho založila městského developera, který dnes připravuje přes 
8 000 městských bytů.

Díky výhodné přípravě projektů s obcemi a následně dostupným úvěrům vzniklo pod ministrem Ivanem Bartošem 5 000 obecních bytů.

Skrze Ministersto místního rozvoje jsme připravili 8,5 miliardy Kč z Národního plánu obnovy, které jdou přímo obcím na výstavbu a rekonstrukce. Tyto peníze už proudí do regionů.

Co udělala současná vlada?
Chybí pokračování těchto finančních nástrojů (výhodných úvěrů). Obce měly přichystané další projekty bytové výstavby až za 60 miliard Kč, bylo třeba dát k dispozici dalších 14 miliard Kč ze státního rozpočtu nebo evropských peněz. Toto vláda Andreje Babiše zastavila.

Piráti prosadili úpravu pravidel pro denní osvětlení bytů, která zjednodušila výstavbu tím, že obytné místnosti už nemusí splňovat tak přísné požadavky na přímé oslunění a mohou být orientované i na sever, pokud mají dostatek denního světla. Tím se architektům a developerům otevřely flexibilnější možnosti při navrhování bytových domů.

Obce mají nyní možnost nepožadovat u bytových domů parkovací místa, jako tomu bylo doposud. Je to krok kupředu, ale ne cílová stanice. Ne všechny obce tuto příležitost ke zlevnění bytu až o 1 000 000 Kč využívají. Kupříkladu v Praze tento návrh zatím pro odpor ODS neprošel.

Chatám v zahradních koloniích a ostatních pozemcích jsme zařídili možnost větší rozlohy, a to z 25 na 40 m². A také se nám povedlo zajistit, že je možné postavit na pozemku, který patří k rodinnému domu, výminek do 80 m² za účelem bydlení.

Upravili jsme předpisy tak, aby se dřevostavby daly stavět až do výšky 6 pater. Pokud jde o kombinovanou stavbu (např. schodiště či úniková cesta je z betonu nebo jiného nehořlavého materiálu), může to být až 8 pater. Dřevo je rychlejší, levnější a ekologičtější než čistě betonová výstavba. Díky tomu může být výstavba i levnější a nabídka bydlení širší.